TEMA: REFRANES MAYAS
OBJETIVO: POR MEDIO DEL FOMENTO DE LA LECTURA EN LENGUA MAYA,
LOS PARTICIPANTES IRÁN ADQUIRIENDO POR MEDIO DE LA LECTURA EL ACENTO DEL LÉXICO
MAYA.
DURACIÓN:
20 MINUTOS
MATERIALES
/RECURSOS DIDÁCTICOS: COMPILACIÓN
DE REFRANES MAYAS
INSTRUCCIONES: LEE DETENIDAMENTE Y EN VOZ ALTA LOS SIGUIENTES
REFRANES EN EL ORDEN EN EL QUE SE TE PRESENTAN. (MAYA/ESPAÑOL)
ACTIVIDAD
DE LA SESION:
1.-Anota tus observaciones en un documento de Word, con un análisis breve
de cada uno de los refranes.
2.- Enviar al
correo: tallerinicialdelalenguamaya@gmail.com
Refranes Mayas
+ Tuukulo'ob / Refranes
1.- Xunáan x-p'aaxe', x-k'oos x-ookolA una ama deudora, criada ladrona
2.- Ba'alche' joolok'e', tuunich ichil u janal.
A animal glotón, piedras en la comida.
3.- Je'ek'ab le máabeno', tak le jach ma' j-si'ipilo' j-ookol.
Abierto el cajón, hasta el más honrado es ladrón.
4.- Oono'ob yéetel ko'olelo'obe' ku tajalo'ob chéen yoyot'k'a'abil.
Aguacates y mujeres maduran a puros apretones.
5.- Le máax ya'ab u méek' táane, u p'íit u jeep'.
El que mucho abarca, poco aprieta.
6.- Ma' tu páajtal k-tsikbal yéetel ba'alche'ob.
No podemos dialogar con animales.
7.- Wíinike' ma' tu páajtal u péeksik mix juntúul ch'ik wáa ma' tu yáanta'al tumeen Yumbil.
El hombre no podrá mover ni una pulga si no es ayudado por Dios
8.- ¿Ka ch'a'ik wáa ka p'atik?
¿Lo tomas o lo dejas?
9.- Ka'alikil táan a pa'atik u tajal ma'alob le oono' ku tu'utal.
Mientras esperas que madure bien el aguacate se pudre.
10.- Ts'aake' ku yu'uk'ul junjun p'íitil.
La medicina se toma poco a poco
11.- Mix teech, mix teen.
Ni tú, ni yo.
12.- Le máax ma' k'aj-óola'ane' ma' tu páajtal u ya'ala'al wáa uts wáa k'asa'an.
Al que no es conocido no se le puede decir si es bueno o malo.
13.- Le máax ku náachtale' ku tu'ubsa'al, le máax ku kíimile' ku mu'ukul.
Al que se aleja lo olvidan y al que se muere lo entierran.
14.- Le máax ma'alob u meyaje' ku kaxta'al.
El que trabaja bien lo buscan.
15.- Ma'alob tsolxikine' mina'an u tojol.
El buen consejo no tiene precio.
16 .-Ma' a pa'atik u beeta'al tech ba'ax ku páajtal a beetik.
No esperes a que te hagan lo que tú puedes hacer.
17.- Ti' u'uts kili'ich ka k'ubéentikaba.
¡A buen santo te encomiendas!
18.- Ichil ba'alche'obe' mina'an láak' tsilil.
Entre los animales no existe la hermandad
19.- Túulmantúul ch'íich'e' uts tu yich u k'u'.
A cada pájaro le gusta su nido.
20.- Ja' ma' unaj a wuk'ike' cha' u yáalkab
Agua que no has de beber dejala correr
21.- K'iine' ku jóok'ol u tia'al tuláakal.
El sol sale para todos
22.- Mina'an mix ba'al túumben tu yáanal k'iin.
No hay nada nuevo debajo del sol.
23.- Ma' a tia'alintik ba'al ma' tu meyaj tech.
No te adueñes de lo que no te sirve
24.- ¿Ba'ax tia'al tech ba'al ma' ta k'abéetkúunsik?
¿Para que quieres lo que no utilizas?
25.- Le máax ma' tu p'ilik u yich bejla'e', mix bik'in u p'ilik.
El que no abre sus ojos hoy, nunca los abrirá
26.- Toope' toop u jeel.
Daño por daño
27.- Ts'aaj sa' yéetel túuch'ub.
Dar atole con el índice
28.- Ba'al u tia'al ya'ab , máake' ma' u tia'al mix máaki'.
Lo que es para muchos no es para nadie.
29.- Tu yo'olal le che'o' ku k'ajóolta'al u yich.
Por el árbol se conoce el fruto.
30.- Le ma'ak'óol yéetel le ts'u'uto', ku máano'ob ka'aj téen te' bejo'.
El flojo y el tacaño andan dos veces el camino.
31.- Óotsil ti' óotsil, ti' ka'ane' ma' tu bin, ku to'opol waye' ku to'opol te'elo.
Pobre del pobre que va al cielo no va, lo dañan aquí y lo dañan allá.
32.- Le kan okok le óotsilil tu joonajo', yaajkunaje' ku jóok'ol ti' ch'eneb.
Cuando la miseria entra por la puerta, el amor sale por la ventana.
33.- Kóoto'obe' ku máano'ob tu juun, tamano'obe' múuch u máano'ob.
Las águilas andan solas, los borregos en manada.
34.- Ba'ax ku ka'anal tu beele', ma' tu tu'ubul mix bik'in.
Lo que bien se aprende, jamás se olvida.
35.- Ba'ax ku beeta'al yéetel áak'abe', yéetel k'iin ku chíikpajal.
Lo que de noche se hace, de día aparece.
36.- Paalal yéetel kala'ano'obe' jach ku ya'aliko'ob ba'al jaaj.
Los niños y los borrachos siempre dicen la verdad.
37.- Mix máak u yoojel máax tia'al ku meyaj.
Nadie sabe para quien trabaja.
38.- Le kisino' kuxa'an, ka'aikil le j-sajak u k'áato'.
El malo vive mientras el cobarde quiere.
39.- Chichaan kaaje', metnal nojoch.
Pueblo chico, infierno grande.
40.- Ya' tu'e' ku tu'ukinsik u láak'o'ob.
El zapote podrido daña a los demás.
41.- Le ba'ax tin manajo' tu tojoltaj ten junp'eel ich.
Lo que compré me costó un ojo.
42.- In k'aj-óol je'e bix u táan in k'abe'.
Lo conozco como la palma de mi mano.
43.- Lela' jach tu p'itaj le kooto'.
Éste sí se brincó la albarrada.
44.- U jach nojochil k'aas ti' le k'aaso'obo', ba'ate' yéetel ba'alche'ob.
El mayor mal de los males, lidiar con animales.
45.- Ti' le peek' jach ts'oya'ano' ku cho'ok'ol ch'ik ti'.
Al perro más flaco se le cargan las pulgadas.
46.- Ma' a kaxtik óoxts'íit u yook le jmiiso', a woojel yaan kan ts'íit ti'i'.
No le busques tres pies al gato, sabes que tiene cuatro.
47.- Jmiis tu juune', ma'alob u léets'kuba.
El gato solo, bien se le lame.
48.- Tak le jmiiso'obo' u k'aat u xaanabo'ob, le ch'o'obo' u yeexo'ob.
Hasta los gatos quieren zapatos y los ratones, calzones.
49.- Tsíimin ma' tu kóochak'e', ku chi'ibal.
El caballo que no patea, muerde.
50.- Ka'alikil táan u je'elel le jmiiso', le ch'o'obo' táan u máano'ob.
Mientras el gato descansa, los ratones se pasean.
51.- Peek' ts'íike', tak le otochnáalo'ob ku chi'iko'.
Cuando el perro es bravo, hasta a los de casa muerde.
52.- Tu'ux ma' tu yokole', ku tíip'il.
A donde no se mete, se asoma.
Refranes populares: traducción al maya. Prof. Eleuterio
Poot Yah, mayo del 2000
No hay comentarios.:
Publicar un comentario