miércoles, 29 de mayo de 2013

MODULO. 5.- REFRANES MAYAS


TEMA: REFRANES MAYAS

OBJETIVO: POR MEDIO DEL FOMENTO DE LA LECTURA EN LENGUA MAYA, LOS PARTICIPANTES IRÁN ADQUIRIENDO POR MEDIO DE LA LECTURA EL ACENTO DEL LÉXICO MAYA.

DURACIÓN: 20 MINUTOS

MATERIALES /RECURSOS DIDÁCTICOS: COMPILACIÓN DE REFRANES MAYAS


INSTRUCCIONES: LEE DETENIDAMENTE Y EN VOZ ALTA LOS SIGUIENTES REFRANES EN EL ORDEN EN EL QUE SE TE PRESENTAN. (MAYA/ESPAÑOL)

ACTIVIDAD DE LA SESION:
1.-Anota tus observaciones en  un documento de Word, con un análisis breve de cada uno de los refranes.
2.- Enviar  al correo: tallerinicialdelalenguamaya@gmail.com



Refranes Mayas

+ Tuukulo'ob / Refranes

 1.- Xunáan x-p'aaxe', x-k'oos x-ookol
    A una ama deudora, criada ladrona

2.- Ba'alche' joolok'e', tuunich ichil u janal.
    A animal glotón, piedras en la comida.

3.- Je'ek'ab le máabeno', tak le jach ma' j-si'ipilo' j-ookol.
    Abierto el cajón, hasta el más honrado es ladrón.

4.- Oono'ob yéetel ko'olelo'obe' ku tajalo'ob chéen yoyot'k'a'abil.
    Aguacates y mujeres maduran a puros apretones.

5.- Le máax ya'ab u méek' táane, u p'íit u jeep'.
    El que mucho abarca, poco aprieta.

6.- Ma' tu páajtal k-tsikbal yéetel ba'alche'ob.
    No podemos dialogar con animales.

7.- Wíinike' ma' tu páajtal u péeksik mix juntúul ch'ik wáa ma' tu yáanta'al  tumeen Yumbil.
    El hombre no podrá mover ni una pulga si no es ayudado por Dios

8.- ¿Ka ch'a'ik wáa ka p'atik?
    ¿Lo tomas o lo dejas?

9.- Ka'alikil táan a pa'atik u tajal ma'alob le oono' ku  tu'utal.
    Mientras esperas que madure bien el aguacate se pudre.

10.- Ts'aake' ku yu'uk'ul junjun p'íitil.
        La medicina se toma poco a poco

11.- Mix teech, mix teen.
       Ni tú, ni yo.

12.- Le máax ma' k'aj-óola'ane' ma' tu páajtal u  ya'ala'al wáa uts wáa k'asa'an.
        Al que no es conocido no se le puede decir si es bueno o malo.

13.- Le máax ku náachtale' ku tu'ubsa'al, le máax ku  kíimile' ku mu'ukul.
        Al que se aleja lo olvidan y al que se muere lo entierran.

14.- Le máax ma'alob u meyaje' ku kaxta'al.
        El que trabaja bien lo buscan.

15.- Ma'alob tsolxikine' mina'an u tojol.
        El buen consejo no tiene precio.

16 .-Ma' a pa'atik u beeta'al tech ba'ax ku páajtal a beetik.
        
No esperes a que te hagan lo que tú puedes hacer.

17.- Ti' u'uts kili'ich ka k'ubéentikaba.
        ¡A buen santo te encomiendas!

18.- Ichil ba'alche'obe' mina'an láak' tsilil.
        
Entre los animales no existe la hermandad

19.- Túulmantúul ch'íich'e' uts tu yich u k'u'.
        A cada pájaro le gusta su nido.

20.- Ja' ma' unaj a wuk'ike' cha' u yáalkab
        Agua que no has de beber dejala correr

21.- K'iine' ku jóok'ol u tia'al tuláakal.
        El sol sale para todos

22.- Mina'an mix ba'al túumben tu yáanal k'iin.
        No hay nada nuevo debajo del sol.

23.- Ma' a tia'alintik ba'al ma' tu meyaj tech.
        No te adueñes de lo que no te sirve

24.- ¿Ba'ax tia'al tech ba'al ma' ta k'abéetkúunsik?
        ¿Para que quieres lo que no utilizas?

25.- Le máax ma' tu p'ilik u yich bejla'e', mix bik'in  u p'ilik.
        El que no abre sus ojos hoy, nunca los abrirá

26.- Toope' toop u jeel.
        Daño por daño

27.- Ts'aaj sa' yéetel túuch'ub.
        Dar atole con el índice

28.- Ba'al u tia'al ya'ab , máake' ma' u tia'al mix  máaki'.
        Lo que es para muchos no es para nadie.

29.- Tu yo'olal le che'o' ku k'ajóolta'al u yich.
        Por el árbol se conoce el fruto.

30.- Le ma'ak'óol yéetel le ts'u'uto', ku máano'ob  ka'aj téen te' bejo'.
        El flojo y el tacaño andan dos veces el camino.

31.- Óotsil ti' óotsil, ti' ka'ane' ma' tu bin, ku to'opol  waye' ku to'opol te'elo.
        Pobre del pobre que va al cielo no va, lo dañan aquí y lo dañan allá.

32.- Le kan okok le óotsilil tu joonajo', yaajkunaje'  ku jóok'ol ti' ch'eneb.
        Cuando la miseria entra por la puerta, el amor sale por la ventana.

33.- Kóoto'obe' ku máano'ob tu juun, tamano'obe' múuch u máano'ob.
        Las águilas andan solas, los borregos en manada.

34.- Ba'ax ku ka'anal tu beele', ma' tu tu'ubul mix  bik'in.
        Lo que bien se aprende, jamás se olvida.

35.- Ba'ax ku beeta'al yéetel áak'abe', yéetel k'iin  ku chíikpajal.
        Lo que de noche se hace, de día aparece.

36.- Paalal yéetel kala'ano'obe' jach ku ya'aliko'ob ba'al jaaj.
        Los niños y los borrachos siempre dicen la verdad.

37.- Mix máak u yoojel máax tia'al ku meyaj.
        Nadie sabe para quien trabaja.

38.- Le kisino' kuxa'an, ka'aikil le j-sajak u k'áato'.
        El malo vive mientras el cobarde quiere.

39.- Chichaan kaaje', metnal nojoch.
        Pueblo chico, infierno grande.

40.- Ya' tu'e' ku tu'ukinsik u láak'o'ob.
        El zapote podrido daña a los demás.

41.- Le ba'ax tin manajo' tu tojoltaj ten junp'eel ich.
        Lo que compré me costó un ojo.

42.- In k'aj-óol je'e bix u táan in k'abe'.
        
Lo conozco como la palma de mi mano.

43.- Lela' jach tu p'itaj le kooto'.
        Éste sí se brincó la albarrada.

44.- U jach nojochil k'aas ti' le k'aaso'obo', ba'ate' yéetel ba'alche'ob.
        El mayor mal de los males, lidiar con animales.

45.- Ti' le peek' jach ts'oya'ano' ku cho'ok'ol ch'ik ti'.
        Al perro más flaco se le cargan las pulgadas.

46.- Ma' a kaxtik óoxts'íit u yook le jmiiso', a woojel yaan kan ts'íit ti'i'.
        No le busques tres pies al gato, sabes que tiene cuatro.

47.- Jmiis tu juune', ma'alob u léets'kuba.
        El gato solo, bien se le lame.

48.- Tak le jmiiso'obo' u k'aat u xaanabo'ob, le ch'o'obo' u yeexo'ob.
        Hasta los gatos quieren zapatos y los ratones, calzones.

49.- Tsíimin ma' tu kóochak'e', ku chi'ibal.
        El caballo que no patea, muerde.

50.- Ka'alikil táan u je'elel le jmiiso', le ch'o'obo'  táan u máano'ob.
        Mientras el gato descansa, los ratones se pasean.

51.- Peek' ts'íike', tak le otochnáalo'ob ku chi'iko'.
        Cuando el perro es bravo, hasta a los de casa muerde.

52.- Tu'ux ma' tu yokole', ku tíip'il.
        A donde no se mete, se asoma.

                                   

Refranes populares: traducción al maya. Prof. Eleuterio Poot Yah, mayo del 2000


No hay comentarios.:

Publicar un comentario